20.4.08

Co je špatně?

Chodíme si takhle po ulicích a přemýšlíme o životě a pokud vy to neděláte, tak já rozhodně ano. Zrovna dneska jsem měla takový den, ačkoli přiznávám, že po velmi dlouhé době. Chodila jsem Olomoucí a přemýšlela nad mojí definicí situace, která je kolem mě.

Cesta, kterou jsem si naplánovala nebyla původně myšlena jako ledabylá procházka stmívajícím se „velkoměstem“. Původně jsem totiž šla na poštu s dopisem do Ameriky, konkrétně Chicaga. Adresát na obálce by měl být mé druhé já, moje druhá polovička nebo jakými nesmysly ještě nazýváme partnery. Problém byl v tom, že ten můj byl zatraceně daleko a já ho neviděla už čtrnáct dní, což by nebyl takový problém, kdybych před sebou neměla dalších sto.

Pohroužená do vlastních myšlenek jsem došla k přechodu, na kterém v tu ránu blikla červená. Jako by to bylo znamení, že všechno je špatně. Asi takový, jako když vám do hrnečku s čajem spadne pytlíček i s cedulkou, popřípadě začne pršet, akorát když vycházíte z práce a vy samozřejmě máte sukni a boty na podpatku.

Stála jsem tam a přemýšlela, současně jsem pozorovala tramvaj, která mi zvesela ujela. No co, stejně jsem se chtěla projít. Přešlapovala jsem na místě a čekala na zelenou. Pak mě napadlo, jak neuvěřitelně symbolické to je.

Jsem na rozhraní mezi mým přítelem a ostatními kamarády nebo se mi to jen zdá? Jak bych měla pojímat svůj vztah?

Taky vám připadá, že když si člověk někoho najde, dostane samolepku „zadaný“ a od té doby to vždy znamená Vy +1? Zvláštní bylo to, že mě tuhle nálepku na čelo nikdo nepřilepil. Moji kamarádi nebrali mého přítele v potaz. Bylo to tím, že jsem nikdy nebyla na vážné vztahy? Nebo nevěřili, že to může vydržet? Nebo jen tím, že ho neznali, i když nějací z nich měli tu čest se s ním setkat? Nebo protože je tak daleko? Nikdo s ním nepočítal, byla jsem stále holka pro všechno. V klidu se můžu po škole sbalit a vyrazit do Ameriky, ale pozor, Chicago není letos na seznamu, spíš to vypadá na jih.
A proč si prostě neřeknu jasně svoje? To je neustálé vymýšlení historek, které mě z toho dostanou ven...


Žádné komentáře: